Vše o chovu

Pagekon řasnatý (Correlophus ciliatus)

Jedná se o drobného ještěra pocházejícího z Nové Kaledonie. Poprvé byl popsán v roce 1866. Až do znovuobjevení v roce 1994 byl považován za vyhynulí druh

Pagekoni dorůstají délky přes 20 centimetrů. Zbarvení může být rezavé, nazelenalé, bleděžluté nebo hnědé. Kůže zpravidla není jednobarevná: má na sobě flíčky, nepravidelné pruhy nebo tečky. Hlava má přibližně tvar kosočtverce a nad očima vyrůstají malé výstupky, jakoby „řasy“, které se pak táhnou podél hlavy a přes hřbet až ke kořeni ocasu. Ovíjivý ocas je v koncové části zploštělý, a pokud se zvíře cítí ohroženo, může se část ocasu odlomit. Odlomená část již pak nikdy nedoroste do původní velikosti.

Potrava
Pagekon řasnatý je všežravec a jeho přirozená strava je bohatá na přezrálé měkké ovoce s výjimkou citrusů a na hmyz. Vybírá si hlavně takový hmyz, který svou velikostí nepřesahuje šířku jeho hlavy. V zajetí nepohrdne utřeným banánem, broskví, meruňkou, mangem případně dětskou výživou, u které je však třeba dávat pozor na obsah konzervačních látek a cukru. V nabídce jsou kompletní krmiva Repashy, Pangea, DrRhaco ve formě prášku, který stačí zředit vodou dle návodu. Pokud Pagekon odmítá takové kompletní krmivo, obvykle má problém spojit si kašovitou formu a chuť s potravou, co se dá jednoduše vyřešit přidáním špetky medu do směsi při prvním krmení. Podstatnou složkou potravy Pagekonů je hmyz. Aktivně loví všechen dostupný krmný hmyz běžně prodávaný v chovatelských potřebách, jako je například cvrček, saranče, či šváb. Moučný červ se v tomto případě moc nedoporučuje, kvůli riziku ucpání střev. Hmyz pro Pagekona můžeme koupit u nejbližšího chovatele krmného hmyzu, či ve zverimexu. Krmíme jednou za dva až tři dny, samci zkonzumují obvykle dva až tři průměrně velké cvrčky, samice mají mnohem větší apetit a bez problémů do sebe natlačí mnohem více.

Tak jako ostatní plazi, je i Pagekon závislý na pravidelném přísunu vápníku, který podáváme buď ve formě posypu krmného hmyzu, nebo přidáním do rozmačkaného ovoce. Vstřebávání vápníku podporuje vitamin D3, který je často přímo součástí vápníkových preparátů pro plazy. Nedostatek vápníku nebo vitamínu D3 se projeví jako třes gekona, nepřirozená poloha hlavy, nebo otevřená tlama. Vápník Pagekoni skladují v endolymfatických žlázách, které jsou viditelné po otevření tlamy, jak dva bílé kopečky na horní čelisti přibližně na úrovní očí. U samců jsou tyto žlázy menší a vypadají jako špičaté výběžky narůžovělé barvy. Příjem vápníku musí být vyvážený, ne přehnaný. Optimální je podávat jednou za týden obalené cvrčky u samce, dvakrát týdně u dospělé samice, třikrát týdně u březích samic. Ideálně ve spojení s vitamínem D3 ředitelným ve vodě. Touto vodou poté můžeme rosit celé terárium.
Terárium je možné vybavit miskou s čerstvou vodou, i když gekoni obvykle pijí z orosených stěn terária.

Terárium

Minimální velikost terária pro párek Pagekonů je D.-40, Š.-40, V.-60 cm. Terárium musí být orientované na výšku a vybavené dostatkem větví k lezení. Do terária nemusíme přidávat žádné osvětlení, jelikož je Pagekon aktivní převážně v noci. Co se týče teploty, ta by se měla pohybovat mezi 20 až 27°C (pokojová teplota)(ta platí i pro inkubaci vajec). Teploty nad 30°C mohou být již smrtící. K doplnění terária můžeme použít i dostatečně odolné rostliny, jako jsou Potos, zamiocalcus nebo voskovka, neboť po nich Pagekon bude lézt i skákat. Důležitý je také dostatek úkrytů ve kterých přespávají. Osvědčené jsou tunely z korkové kůry, nebo vhodně opracované kokosové skořápky. Substrát terária volíme podle toho, zda se chceme přiblížit přírodě, nebo udržovat hygienu terária na vysoké úrovni. V prvním případě je jako substrát vhodné použít rašelinu, kterou můžeme obohatit pískem a takový substrát udržujeme stále vlhký. Do tohoto substrátu mohou samice naklást vejce, o kterých se dozvíme až když se vylíhnou.
K zabránění snášky kdekoliv vytvoříme místo s tloušťkou substrátu asi 5 cm, či vložením misky či květináče se substrátem a když vidíme, že je samice hlavou ponořená v nádobě, či na dně terária rozhrabává substrát, za několik dní můžeme vejce jednoduše vybrat z hromádky a přesunout do inkubátoru.

Terárium musí být kvůli potřebě vysoké vlhkosti dobře větrané za pomoci horní a přední větrací mřížky, aby se zabránilo rozvoji plísní. Zadní stěnu terária můžeme vybavit 3D stěnou s případnými úkryty.

Pagekony chováme obvykle ve skupinách jednoho samce(1.0) a dvou až tří samic(0.1), ale dají se chovat i jednotlivě. Při chovu v páru, kdy je spolu pouze jeden samec a jedna samička je potřeba alespoň na tři měsíce v roce odstavit samici z dosahu samce, aby si mohla odpočinout. Pokud by jsme tak neučinily, samec by samičku mohl i zabít nadměrnou mírou kopulace. Nikdy nadáváme do jednoho terária více samců. Jsou k sobě často velmi agresivní a mohou si navzájem odtrhnout ocasy, či si jinak ublížit následkem toho může jedinec i uhynout.

Vajíčka

O vlastní odchov se může pokusit každý, jednou z možností jak již bylo zmíněno je samovolné líhnutí uvnitř terária, pokud jsou ovšem v teráriu vyhovující podmínky. Druhou možností je vyndání vajíček z terária a přemístění do inkubátoru, či menší uzavřené krabičky. Inkubátor, nebo krabičku vysypeme vermikulitem, který nejlépe zadržuje vlhkost, či vhodným substrátem u kterého vlhkost kontrolujeme. Oplodněná vajíčka do takto připravené krabičky vkládáme tak, aby 1/3 vajíčka byla vidět. S vajíčkem manipulujeme co nejméně, to platí i o otáčení. Oplodněné vajíčko poznáme při prosvícení, kdy vidíme ve vajíčku červené žilky tvořící „kroužek“ viditelný na jedné straně při otáčení. Tento kroužek by měl být při inkubaci vajíček směrem nahoru (vajíčko si můžeme označit tužkou). Pokud při prosvícení vidíme pouze bílek (žlutá barva), jedná se o neoplodněné vajíčko. Teplota by se měla pohybovat stejně jako v teráriu kolem 22-27°C a vlhkost kolem 75%. Doba inkubace se pohybuje od 60 do 150 dní.